Český strakáč

Český strakáč je naše nejstarší plemeno králíků, které má za sebou bohatou minulost a je i v současnosti neustále šlechtěno, aby bylo zachováno v co nejlepší kvalitě a v co nejvíce barevných rázech i pro další generace chovatelů. Český strakáč je v současné době nejvíce zastoupen v rázu černý a je k vidění i v dalších barevných rázech na mnoha výstavách u nás i v zahraničí. 

Český strakáč vznikl v době, kdy postupně vyprchávalo opojení velkými náročnými plemeny králíků a chovatelé začali vyhledávat plemena menší a skromnější.

Aby bylo možno udržet plemeno v dobré kvalitě, je potřeba, aby bylo stále více poctivých, trpělivých chovatelů – zájemců o čistokrevný chov. Mnoho rázů tohoto králíka je na pokraji vyhubení, v ČR se již nechovají. Základní variantou je černobílý strakáč, který se chová u většiny chovatelů tohoto plemene. Plemeno ČS je evidováno v Evropských genových zdrojích králíků.

Uznané barevné rázy:

V rámci barvy kresby jsou uznány barevné rázy: divoce zbarvený, divoce zbarvený ohnivý, železitý, divoce modrý, divoce havanovitý, černý, modrý, havanovitý, marburský, rys, žlutý, červený, činčilový, činčilový modrý, durynský, izabelový, luštič, zemplínský, pastelový a dále tříbarevný (černožlutý ČS čž, modrožlutý ČS mž, havanovitěžlutý ČS havž a marburskožlutý ČS maž).

Tělo je mírně zavalité, válcovité, se širokou hrudní i pánevní partií. Postoj je polovysoký, na silných, vzpřímených, zeširoka postavených hrudních končetinách. Hlava je kulatá, široká v čele i nose. Hlava králic má jemnější stavbu. Krk je silný, krátký, neznatelný. Uši jsou pevné struktury, se silným základem, u sebe nesené, dobře osrstěné, lžičkovitě otevřené, na koncích zaoblené, s délkou 10,0 – 11,0 cm.

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.
kg	0,5	0,9	1,5	2,0	2,4	2,7	3,0	3,3

Standardní strakáči jsou heterozygoti se sestavou alel Kk. Ve vrhu se kromě standardních heterozygotních strakáčů objevují i nestandardní homozygoti – černí “kominíci” a téměř bílí “mlynáři”. Jestliže použijeme k plemenitbě zvířat černých a bílých, dostaneme všechno potomstvo v typu strakáčů. Zda budou mláďata vhodná k chovu se pozná hned při narození mláďat. Mlynáři nemají výraznou kresbu a jsou menší než kominíci a strakáči. Český strakáč je po všech stránkách krásné a elegantní plemeno, které stojí za obdiv a chov.  

ČS je dobrý jatečný králík. Vzhledem k tomu, že je to kresebné plemeno, je jeho chov pro začátečníka poměrně náročný.

Již roku 1913 byl v založen Klub chovatelů českých strakáčů, který se však pro nedostatek funkcionářů za první světové války rozpadl. V roce 1933 vznikl Klub pro zušlechťování českého strakáče v Praze, který funguje doposud.

Inzeráty na toto plemene naleznete ZDE.